Menu:
Příchod nového mravenečníka velkého
04.01.2012
V ranních hodinách 23.12.2011 dorazil do ZOO Zlín dvouletý samec mravenečníka velkého. Na pražské letiště absolvoval dlouhou cestu, jeho původním domovem byla totiž brazilská Fundacao Zoo Botanica Jardim Zoologico, Belo Horizonte.
Konec roku 2011 přinesl ještě jednu důležitou chovatelskou změnu na úseku chovu mravenečníka velkého (Myrmecophaga tridactyla). Námi chovaný mladý sameček Ares (přišel k nám začátkem roku ze ZOO Varšava) opustil náš areál a nyní je deponován v nedaleké ZOO Olomouc. Oplátkou k nám přišel další mladý samec tohoto druhu (je 2-letý), a to rovnou z daleké Brazílie. Narodil se v jedné místní chovatelské instituci – Fundacao ZOO-Botanico de Belo Horizonte.
V současné době je umístěn mimo náš původní pár, který sídlí v expozici mravenečníků velkých poblíž tropické haly Yucatan (a i v těchto dnech jsou tito mravenečníci dobře vidět). V současné době je tento jedinec chován také stranou z toho důvodu, že je nezbytné dodržet předem nastavené veterinární podmínky dovozu tohoto exempláře do naší zahrady.
Od samého začátku, kdy k nám přišel (dorazil v brzkých ranních hodinách 23. prosince, tedy jakýsi letošní „vánoční dárek“) se chová klidně a ochotně přijímá předkládanou krmnou dávku. Ta je stejná, jakou dostával v Brazílii. Dnes už je běžnou praxí, že před příchodem vlastního zvířete dorazí do zahrady také jeho jídelníček, aby se budoucí chovatel mohl připravit na to, jak má to které zvíře nakrmit. Tím se také podstatně snižuje míra stresu po převozu, protože zvíře nadále dostává víceméně stejné krmení, na kterém až dosud vyrůstalo. Pochopitelně se obvykle po aklimatizaci přistupuje k drobným úpravám, protože co je běžně dostupné třeba v Brazílii, nemusí být zase tak levné tady, v Evropě. Nicméně postupně vedené změny nebývají pro zvířata tak stresující a obvykle je zvládají velmi dobře.
O tom, že bude tento mravenečník velký jedlík, jsme se mohli dokonce přesvědčit už na pražském ruzyňském letišti. I když měl po tamním přistání nalétáno už řadu hodin, které strávil v přepravní bedně, ochotně si vzal nabízený kelímek bílého jogurtu. Vlastně hned dva, které téměř beze zbytku vylízal za pomoci svého extrémně dlouhého a vlhkého jazyka. Kdyby takový apetit měla všechna nově dovezená zvířata!